„Ukrajina zůstává pro ČR i nadále důležitou zemí z geopolitického, bezpečnostního i ekonomického hlediska,“ zdůvodnil návrh ministr. „ČR nemůže stát stranou procesu transformace Ukrajiny,“ napsal v dokumentu, který Právo získalo.
Třetina peněz byla loni určena na pomoc v rámci mezinárodních programů OBSE či NATO. Šlo především o humanitární a rozvojové programy, přičemž část z těchto peněz umožnila pobyty expertů přímo v zemi. Podporovaly se z toho i pozorovatelské mise. Například na podporu ekonomických aktivit lidí, kteří museli v důsledku války opustit své domovy, ale zůstali na Ukrajině, poslalo české ministerstvo zahraničí 8,5 miliónu korun.
Peníze na budování škol
Velká část financí pomáhá s budováním veřejného školství v zemi. Celkem šlo, a ještě půjde, na Ukrajinu téměř 27 miliónů korun. Tak např. již byla za 3,4 miliónu rekonstruována školní budova Donbaské národní akademie civilního inženýrství a architektury v Kramatorsku.
Skoro dva milióny stála oprava školky v obci Mikolajevka. Výpočetní technikou za čtyři milióny korun byly vybaveny tři evakuované školy, mezi nimi i Univerzita Tarase Ševčenka ve Starobilsku v Luhanské oblasti.
Další formou pomoci je poskytování mimořádných stipendií ukrajinským studentům ke studiu na českých veřejných vysokých školách. Dva milióny, které na to dostalo české ministerstvo školství, ale nebyly použity celé. Vyčerpalo se jen 867 tisíc. Zbytek by se měl využít na pětiměsíční studijní pobyty až letos v rámci letního semestru, kdy za to může do ČR přijet až třináct Ukrajinců.
Ozdravné pobyty a zdravotnictví
Ministerstvo zahraničí plánuje i dva projekty zaměřené na nákup zdravotnického vybavení pro fyzioterapii, což by doplnilo projekt MEDEVAC. V jeho rámci se loni léčili v ČR dva Ukrajinci. Za čtyři milióny se nakoupila technika do dvou nemocnic. Pokračovat by měly ozdravné pobyty pro ukrajinské děti z neklidné východní části země.
ČR se chce podílet i na transformačních programech. Loni na ně poslala téměř jedenáct miliónů korun. Sedm miliónů šlo na programy boje proti korupci, budování nezávislých médií, vzdělávání novinářů, na zvyšování mediální gramotnosti a také na monitorování stavu lidských práv na Krymu. Z české strany se na nich podílejí nestátní organizace, např. Člověk v tísni či Nesehnutí.
