Do Prahy přijeli ti, kdo mění Ukrajinu

Právě proto zástupci třech společenských organizací, které působí na Ukrajině, přijeli do Prahy – aby pověděli ukrajincům a čechům, kteří podporují Ukrajinu, jak by mohli přispět. Setkání probíhalo v rámci projektu Náš formát nezískové organizace Ukrajinsko Evropská Perspektiva za finanční podpory Velvyslanectví Ukrajiny v České republice v centru Prahy v krásném Domě U Kamenného zvonu.

Když se v roce 2014 kvůli ostřelování ocitli beze střechy nad hlavou ukrajinci v Kramatorsku a Slovjansku, ukrajinci v jiné části země začali premýšlet nad tím, jak mohou pomoci. Jet tam a vlastnoručně opravit tu střechu se zdálo být tím nejménším, jak mohli lidé ze Lvova pomoci svým krajanům – vyprávěla v Praze Olexandra Tesliuk z organizace Budujeme Ukrajinu Spolu.

Zanedlouho aktivisté Budujeme Ukrajinu Spolu postoupili od oprav domů k „opravam“ společnosti – začali zrízovat místa kde se mohli sejít aktivní mladí lidé, kde se mohli konat přednášky a tréninky. A již v roce 2016, zdůraznila Oleksandra, bylo jasné, že takové „opravy“ jsou potřebné nejen na východě, ale i všude na Ukrajině. Tak organizace začala působit i na jihu, v centru a na západě Ukrajiny, kde se objevily problémy podobné těm na východě, i když nebyly až tak tragické.

Dnes, říká Oleksandra, organizace již nehledá komu pomoci, ale se na ni naopak obrácejí zástupce komunit a soutěží se o to aby za nimi přijely aktivní mladí lidé a podpořily komunitu nejen materiálně, ale i podílely se o svoje zkušenosti s budováním důvěry, s kolektivní prací a s pocitem toho, co znamená být součástí celé Ukrajiny. Bývalý bezdomovec, který se neštítil i krádeže, a dnes úspěšný degisner a vlastník značky Saško Horondi mluvil hlavně o tom, jak důležité je, aby v tebe někdo uvěřil.

Pověděl svůj příběh a podělil se o to jak utekl ze zakarpatského městečka a bloudil Lvovem zatímco nenarazil na komunitu Oselya (česky „bydliště – př.), která pomáhá lidem nejen najít se střechu, ale i vlastní místo ve společnosti. Saško se velice upřímně přiznal k tomu, že přemyšlel nad sebevraždou, ale v komunitě Oselya ho podpořili a pomohli mu znovu uvěřit v sebe samého, naučili profesi a ukázali, že svět je otvřený a že jsou v něm dobří lidé. Dnes Saško je úspěšný podnikatel, šije batohy a tašky a zaměstnává ještě 4 osoby. Je také dobrovolník, trenér ze sociálního podnikání a cestovatel, který navštívil 12 zemí.

Kateryna Hanus z Ukrajinské Akademie Lídrů povídala o vzdělávacím projektu pro mládež, Ukrajinskou Akademii Lídrů, do které se můžou přihlásit mladí lidé, většina rovnou ze střední školy, aby se připravovali převzít odpovědnost za sebe a za svoji zemi. Akademie, zdůrazňuje Kateryna Hanus, nabízí možnosti prohloubit znalosti, sformovat dovednosti a navázat kontakty nezbytné k tomu, aby mladí lidé, kteří budou pokračovat v různých oblastech, mohli se stát katalyzátory změn, které tak potřebuje Ukrajina.

Mentorka akademie, která pochází z Kremenčuka, dnes žije a pracuje v UAL v Mykolajivě a říká, že středisky Akademie jsou již v šesti oblastech Ukrajiny. Na výchově budoucích ukrajinských lídrů se podílejí lektory nejlepších ukrajinských a zahraničních univerzit, lídry byznysu a nevládních organizací. Kromě toho, pro studenty Akademie jsou pořádany výlety do zemí Evropy a do Izraele, odkud pochází myšlenka Akademie Lídrů.

Kateryna Hanus říká, že zájem o studium v Akademii je čím dál větší, a že se dneska o jedno místo soutěží 17 zájemců. Cena ročního studia tvoří skoro 12 tisíc dolarů, ale pro ukrajince z Ukrajiny je studium sponzorováno mezinárodními a ukrajinskými dárci ve spolupráci se státem. Zahraniční ukrajinci by měli ukradit skoro polovinu z výdajů. Aby Akademie mohla růst a šířit se oblastmi Ukrajiny, Kateryna Hanus vyzvala přítomné podpořit novou organizaci.

Po setkáních s „dospělým auditoriem“ v Praze Kateryna Ganus navštivíla i „cílovou skupinu“ UAL, výsokoškoláky z Ukrajinské sobotní školy Erudyt v Praze, se kteými spolu mluvili o tom, že ukrajinci, kteří odjeli do zahraničí, ale neztratili kontakt s Ukrajinou, můžou se přihlásit do UAL, která právě zahajovala nábor na příští rok.

„Děti, jejichž rodiče zrovna odjeli z Ukrajiny, zajímaly příležitosti, které existují v Ukrajině a o kterých děti ani nevěděla, – říká učitelka Ukrajinské sobotní školy Natalia Solovčuk, která pořádala setkání. – Ale rodiny pracovníků, kteří nedostávají moc, a ještě pomáhají příbuzným v Ukrajině, sotva zvládnou výsokou cenu studia v akademii, která je spíš pro bohatší ukrajinské diaspory“.

A proto, aby vztah dětí z rodin pracovníku k Ukrajině byl se změnil k lepšímu, a aby děti byli motivováni vrácet se, stálo by za to přepočitat cenu pro ně. „Protože teď ona, na rozdíl od dětí, která žijí v Ukrajině, musela by zaplatit velké peníze, které jejich rodiny nemají“, – řekla Natalie Solovčuk.

Podle organizátora setkání s mladými lídry, vedoucí projektů Ukrajinsko Evropské Perspektivy Galiny Andrejciv, cílem těchto setkání bylo právě ukázat místním mladým ukrajincům, jaké jsou možnosti v Ukrajině, inspirovat je sdružovat se a přebírat zkušenosti u Ukrajiny.

„Tady jsou mnoho mladých lidí, mnoho studentů, kteří se jen zřídka účastní našich událostí, a my se snažíme je sjednotit, zaujmout tím, co se děje v Ukrajině. Je mi líto slyšet anebo číst v komentářích na našem portálu, že jsem „porochobotka“, že pro Ukrajinu nejsou žádné naděje a že všichni musí vvyjíždět pryč. Právě proto jsem zahájili tento projekt „Náš formát“,  abychom mohli ukazovat pozitivní změny, které se odehrávají v Ukrajině. Když máme tak kreativní a skvělou mládež, je třeba ji sem zavolat“, –  vysvětlila svůj úmysl Galina Andrejciv.

Na setkání s mladými hosty přišli nejen Ukrajinci, ale i Češi a i někteři aktivisté z Ruska, nadšení událostmí pořádanými ukrajinskou komunitou.

Několik dnů po tom se o setkání hodně mluvilo v sociálních sítích.

„Moc mě těší, že se angažují mladí. Je vidět, že jim není jedno v jakém světě budou žít a zakládat své rodiny“, – napsala Olga Havlíčková v komentářích k přímému přenosu na Facebooku, kterou streamoval český aktivista Václav Bozděch.

„Prezentace mladými Ukrajinci svých projektů. Velice důležitá iniciativa – kurzy pro důchodce o znalosti práce s počítačem, registraci v sociálních sítích a používání chytého telefonu. Zajímalo by mě, jestli takové kurzy existují v Moskvě? Otázka na magistrátní poslance. Kdybyste chtěli, můžu vás seznámit s lidmi, kteří pořádají takové kurzy v Kyjevě pro výměnu zkušeností“, – napsal aktivista ruské domokratické komunity v Praze, účastník mnoha ukrajinských událostí Anton Litvin.