Proč Rusko upadá aneb Veselé i neveselé zážitky z diskuzního fóra s Rusy

Mělo se ho zúčastnit zhruba 15 akademiků z ruských institucí s hrdě znějícími názvy, takže jsem šel na fórum s očekáváním jisté kvality. A nelitoval jsem: Nabídnutá sonda do stavu ruské duše překonala nejodvážnější očekávání.

To, co se psychicky nepřipravení slovenští účastníci od svých ruských kolegů dozvěděli, bylo zdrcující: Evropa se rozpadá, NATO jakbysmet, Němci chtějí obsadit Ukrajinu, Poláci snad ani nejsou opravdoví Slované a všechny hloupé evropské vlády manipuluje podlý Washington. Jistě, pro čtenáře Hněvu a křiku nic nového, ale nás, ubohé mainstreamáky, toto otevření očí bezmála dohnalo dát si na krk oprátku a ukončit své trápení.

Známe vás

Na úvodní salvu ve stylu let ruské okupace zareagovali četní přítomní diplomaté. Jako nediplomat a vzděláním lékař jsem ruským hostům v odpovědi nabídl dvě témata: problém důvěry a diagnózu.

Hostům jsem připomněl, že po desetiletích ruské okupace je známe až příliš dobře a že to, co předvedli, připomíná okénko ze sovětského tisku 70. let. I v něm se hnijící Západ rozpadal a Sovětský svaz vzkvétal do stále větší krásy.

Díky tomu víme, že soustavně lhát nebyl pro Rusy nikdy problém. Důvěře nepomáhá ani systematické podvádění nadrogovaných sportovců na olympiádách. Že jde o státní politiku a nikoli o podvody jednotlivců, chápou už i příslušníci Rusy nikdy neokupovaných národů.

My navíc víme i to, že zhruba každý třetí z přítomných akademiků je kágebák. Přestože určitě ne každý v delegaci je hlupák, je to houby platné, neboť i ti rozumní na tomto fóru se bojí říct, co si skutečně myslí, protože o tom, že jsou mezi nimi kágébáci, vědí stejně dobře, jak to víme my.

Zkrátka, známe se, a právě proto si nedůvěřujeme. Žádná propagandisty tak oblíbená „rusofobie“, ale obyčejný rusorealismus bez rusonaivity.

Po tomto úvodu našim školitelům o slovanském utrpení pod jhem krvelačných Američanů poklesly čelisti, ale to už přišel na řadu druhý bod, diagnóza. Na výrok „jste umírající země“ začali pěnit, ale přece jen si argumenty vyslechli.

Diagnóza: úpadek

Rychlý úpadek Ruska je téma na dny a týdny prezentací dat a diskusí, za pár minut se tedy dala zmínit jen některá fakta. Populace Ruské federace i přes zmanipulované statistiky klesá. Ještě rychleji klesá počet etnických Rusů a naopak roste populace Čečenců, Tatarů a dalších, většinou muslimských menšin, kteří tvoří již kolem 25 procent.

Některé oblasti Ruska jsou již prakticky etnicky „čisté“ (zejména Čečensko a Ingušsko), v Dagestánu jsou ještě tři procenta Rusů, v Tuvě méně než 10 procent. Rusové za Putina žijí tak dlouho jako Bangladéšané – průměrná délka dožití je v Rusku přesně o deset let kratší, než je průměr EU.

Ve 140milionové populaci je oficiálně více než milion lidí s HIV-AIDS, se skutečnosti je ale nakažených mnohem více. Občané Ruské federace jsou „mistry Eurasie“ v počtu vražd (devět vražd na sto tisíc obyvatel – oproti 0,9 vraždy v Česku, 0,8 v Polsku nebo 0,7 v Německu) i v počtu sebevražd (19,5 na sto tisíc obyvatel v Rusku oproti deseti na Slovensku).

Ruský alkoholismus je legendární a za čísly o jeho poklesu se skrývá jen propad zdaněného obchodu s lihovinami a mohutný příliv vodky z Kazachstánu. Prudce roste počet chudáků a společnost je sociálně mnohem více polarizovaná než v zemích EU.

Rusko umírá a zevnitř se rozpadá.

Školitelům z Moskvy a Petrohradu jsem připomněl i skutečnost, že na ruském Dálném východě žije na ploše 6,5 milionu čtverečních kilometrů šest milionů obyvatel. Na jih od této liduprázdné třetiny Ruska žije jen v hraničních provinciích 130 milionů Číňanů.

Když změny klimatu přinutí Číňany hledat více půdy a vody – a není otázka zda, ale kdy – nebudou mít Rusové šanci Dálný východ a možná celou Sibiř udržet. Jediná volba, která jim zůstane, bude, zda kdysi ukradené území předají Číňanům bez odporu, nebo si vyberou válku. Pokud zvolí válku, s jistotou prohrají.

Strategická chyba

Mnozí Rusové od samého dna společnosti až po špičky Kremlu si masírují ego jadernými zbraněmi. Jenže ty má i Čína, a i zlomek z nich bohatě stačí na to, aby proměnily Rusko – nejchladnější zemi světa – na zmrzlou pustinu.

Pokud by Čína ve válce s Rusy přišla o sto milionů lidí, zůstala by nadále miliardovou velmocí. Pokud by se totéž přihodilo Rusku, zůstalo by na jeho dnešním území 40 milionů lidí uprostřed národně osvobozenecké války, v níž by přeživší Tataři, Baškirci, Čuvaši, Čečenci, Avaři, Kalmyci, Tuvinci a další porobené národy vyháněli zbytky Rusů ze svých území.

Uzavřel jsem konstatováním, že když si Kreml zvolil konfrontaci se Západem, udělal strategickou chybu, která vede k nevyhnutelnému rozpadu Ruska, tak jak ho dnes známe. Po přepadení Ukrajiny, okupaci Krymu, masovém vraždění na Donbasu a postupném vystřízlivění Západu je návrat už asi nemožný.

Takový exkurz do současnosti a budoucnosti Ruska naši hosté zjevně neočekávali: Přišli přece hloupým Slovákům promluvit o rozpadu Gyaropy, o amerických špinavostech a konci NATO, a ne debatovat o stavu Ruska. O něm se přece pochybovat nesmí.

Právě tak, jako se nesmělo pochybovat o Sovětském svazu, který, jak se zpívalo v jeho hymně, byl „nerozborným svazem svobodných republik, který navěky stmelila Veliká Rus“. Jak ukázal život, nebyl produkt stmelen Rusy, ani nerozborný, ani svaz, ani svobodný, ani republik a už vůbec ne navěky. Rusům, zdá se, stále nedošlo, že mezi touhami a realitou bývají často propastné rozdíly.

Nic než plyn

Odpoledne fórum debatovalo o spolupráci Evropy a Ruska v oblasti energetiky. Ruští hosté se soustředili na obhajobu plynovodu Nord Stream 2 – chtějí jím prakticky všechen plyn pro Evropu tlačit po dně Baltského moře do Německa, tedy obejít Ukrajinu, Slovensko i Polsko.

Zjevně to vnímají jako výbornou příležitost nejen k pomstě Ukrajincům za jejich evropskou volbu, ale i k rozeštvávání nás, Poláků a Němců, ergo nenáviděné Gayropy.

Marně jim slovenští odborníci říkali o poklesu spotřeby plynu v EU, o rozhodnutí EU diverzifikovat trasy a zdroje plynu i ropy, o strategii energetických úspor, oteplování klimatu, alternativních zdrojích energie, zateplování budov či zanedlouho už povinných budovách s nulovou spotřebou tepla…, nic nepomohlo. Jen pumpovat a pumpovat.

Diskuse ukázala, že situace, v níž se Rusové ocitli, nemá alternativu: Po krachu Putinova „obratu k Číně“ jim zůstala jediná naděje, a tou je, že od nich bude EU kupovat co nejdéle co nejvíce paliv.

Bylo až dojemné sledovat, jak lidé, kteří se ráno doslova chvěli nadějí, že se EU rozpadne, že se Středoevropané rozhádají s Němci, že Britové vystoupí z unie, že nás sežerou arabští přistěhovalci a Američany srazí pod povrch zemský hněv pravoslavného Pánaboha, odpoledne neviděli a nechápali, že nemají absolutně žádnou jinou strategii přežití, než jen proboha nějak Evropany donutit k tomu, aby z Ruska nakupovali co nejvíc plynu a ropy, a to pokud možno co nejdéle.

Horní Volta s jadernými zbraněmi

Po mém dopoledním vystoupení jsem bohužel odpoledne už příležitost diskutovat a znervózňovat hosty nedostal. Řekl bych jim asi toto:

„Vážení návštěvníci. Ráno jsem vám vysvětlil, že žijete v zemi, která umírá, a zmínil jsem několik diagnóz, které ji zabíjejí. Těch diagnóz je mnohem více a i naše odpolední diskuse se točila kolem dvou z nich. Jednou je holandská nemoc.

Nizozemská nemoc vzniká, když je země extrémně závislá na vývozu několika surovin. Je to nemoc rozšířená v Rusku i v jiných rozvojových zemích. Podívejte se, jsou jen čtyři věci, které dokážete vyvážet: ropu, plyn, zbraně a korupci. V minulých letech pocházelo kolem 60–70 procent příjmů Ruska z vývozu ropy a plynu. Peníze, které jste za ně získávali, jste mohli využít na rozvoj ekonomiky, ale vy jste je promrhali na militarizaci, války, rozvracení jiných zemí, korupci jejich politické reprezentace, placení armády trollů v Evropě a samozřejmě na účty, vily, jachty a paláce horních deseti tisíc Rusů. Kde jinde, než na tom prohnilém a nenáviděném Západě.

Promrhali jste čas i peníze. Jako země jste zůstali bez jakékoli jiné možnosti, než být nadále benzínovou a plynovou pumpou Evropy.

S přírodními zdroji Ruska jste mohli mít kulturní a společenskou úroveň Kanady nebo Norska. Místo toho jste jakousi Nigérií se sněhem. Nebo, jak řekla Margaret Thatcherová ještě o sovětské koloniální říši, „Horní Volta s atomovými bombami“.

Dokážete jen ničit a znásilňovat slabší

Druhá patologie, kterou jste nám dnes předvedli, je rozpad osobnosti. Jak už to u psychotiků bývá, ani vy si svou nemoc neuvědomujete a vaše problémy jsou podle vás důsledkem obecného spiknutí.

Mohli jste na tom být jako Kanada nebo Norsko, ale jste jako Nigérie? Ha – konspirace! Může za to každý jiný, jen ne vy. Nevadí vám, že své naděje vkládáte do zhoršení situace Západu, ne do zlepšení vaší situace.

Okupovali a zdevastovali jste část střední Evropy, rozbili jste Afghánistán, na prach obrátili Groznyj, rozvrátili Donbas. Víte, že dovedete zabíjet, ničit, znásilňovat slabší. Víte, že nic jiného dělat nedokážete. A tak uvažujete způsobem: „Když pošla naše koza, ať chcípne i sousedova“.

Jste přitom slepí a nevidíte, že žijete právě díky sousedovic koze. Dnes jsme to tady viděli exemplárně: Ráno se nadchnete nadějí na rozvrat Evropy a Západu a odpoledne se ukájíte nadějí, že stejná Evropa od vás bude dále kupovat co nejvíce ropy a plynu. To je myšlenkový pochod hodný puberťáka, ale u dospělých je to vážný problém.

Juraj Mesík  Svobodné Forum