Savčenková je jen špička ledovce. Ruské věznice spolkly už desítky rukojmí Kremlu

Řeč je o desítkách ukrajinských občanů, jimž krize v jejich vlasti přinesla fatální následky a tíživou identitu politického vězně Ruské federace.

Vrcholícíúčtování putinismu s pilotkou Nadijou Savčenkovouči exponovaná kauza krymského režiséra Olega Sencova, jehož ruská justice loni v srpnu odsoudila k dvacetiletému trestu odnětí svobody, jsou totiž jen příslovečné špičky ledovce. Ve spolupráci s nadací Otevřený dialog, která monitoruje stav lidských práv v postsovětském prostoru, přináší server Lidovky.cz přehled ukrajinských občanů v rukách Kremlu a vykonstruovaného stíhání, jehož obětí se stali.

Výčet přitom není zdaleka úplný: zmíněny jsou pouze zmapované osudy, podle dostupných informací je však skutečný rozsah analogických perzekucí pravděpodobně několikanásobně vyšší. Pojítkem těchto případů jsou kromě jejich politického charakteru také obvinění z vážných trestných činů jako masová vražda, terorismus či špionáž, a rovněž fyzické i psychologické násilí, jemuž byli vězni vystaveni z rukou ruských vyšetřovatelů a bezpečnostních složek.

Následující text je pouze přehled; jednotlivým případům se budeme podrobněji věnovat v samostatných textech.

Případ Oleksandr Kostenko

Původem krymský aktivista iniciativy Euromajdan byl zatčen 5. února 2015 v Simferopolu. Na zákroku se podíleli někdejší příslušníci ukrajinské tajnéslužbySBU, kteří pod ruskou okupačnísprávoupřestoupili k ruské kontrarozvědce FSB.

Kostenko byl nejprve výhrůžkami, poté týránímnucen k doznání, že během revoluce na kyjevském Majdanu zaútočil na příslušníka speciálních jednotek Berkut. Nakonec byl přinucen vypít 200 gramů vodky (přibližně půl litru) a v opilosti odvezen na základnu FSB, což bylo interpretováno tak, že se dobrovolně vzdal.

15. května 2015 shledal soud v Simferopolu Kostenka vinným ze záměrného ublížení na zdraví motivovaného ideologickou nenávistí a nezákonného držení zbraní a odsoudil jej na 4 roky a 2 měsíce odnětí svobody; na konci srpna byl trest zmírněn na 3 roky a 11 měsíců. Oleksanr Kolčenko je nyní vězněn v trestanecké kolonii č. 5 v Kirovské oblasti (severovýchodně od Moskvy).

Případ Jurij Ilčenko

Bloger a majitel jazykové školy v Sevastopolu Jurij Ilčenko byl krymskými úřady zadržen 2. července 2015. Stalo se tak na základě údajného podněcování k extremismu poté, co na svých stránkách zveřejnil článek, v němž odsoudil ruskou okupaci Krymu a tvrdil, že Kreml vede na Donbasu válku.

K obviněním z extremistických pozic a šíření nesnášenlivosti se posléze přidala také nařčení z „pedofilie“ poté, co příslušníci FSB pod nátlakem přiměli matku jedné z žaček Ilčenkovy školy k sepsání udání. Ilčenko zůstává ve vazbě, na podzim soud rozhodl o jejím prodloužení. Ve vězení byl týrán.

Další zadržení na Krymu

Stávající krymská správa zahájila vyšetřování a trestní stíhání proti řadě dalších občanů, kteří po událostech z noci na 27. února 2014 aktivně vystupovali proti ruské okupaci a účastnili se proukrajinských demonstrací.

Obzvlášť drtivě dopadly perzekuce na Krymské Tatary. Obviněni z výtržnictví a podněcování k masovým nepokojům a na několik měsíců uvězněni byli Eskender Kantemirov (zatčen 7. ledna 2015, propuštěn 6. dubna 2015), Eskender Emirvalijev (zatčen 11. března 2015, propuštěn 17. dubna 2015) a Taljat Junusov (zatčen 11. března 2015, propuštěn 8. září 2015).

Za mřížemi zůstávají rolník a otec čtyř dětí Ali Asanov (zatčen 16. dubna 2015), místopředseda Medžlisu Achtem Čijhoz (zadržen 29. ledna 2015) či Mustafa Dehermendži (zadržen 7. května 2015).

Případ Serhij Lytvynov

Dnes 32letý Serhij Lytvynov byl 21. srpna 2014 odveden maskovanými muži z nemocnice v Rostovské oblasti, kde se zotavoval z operace – na území jeho domovské Luhanské oblasti nebyla v té době kvůli válce dostupná adekvátní lékařská péče.

29. září téhož roku byl obviněn z válečných zločinů, jichž se měl dopustit pod prapoem ukrajinského batalionu Dněpr-1, konkrétně z vraždy 39 mužů, osmi žen a jedné dvanáctileté dívky.

Lytvynov se k těchto činům také doznal – nicméně gramaticky i stylisticky vytříbený přepis jeho výpovědi ostře kontrastuje sobrazemmuže, který vychodil pouze sedm tříd základní školy a je stěží schopen číst a psát.

Při listopadovém setkání s ukrajinským konzulem Lytvynov svá předchozí doznání odvolal a vypověděl, že k nim byl donucen mučením; na jeho těle byly konstatovány stopy týrání. Popřel rovněž to, že by kdy byl příslušníkem Dněpru-1.

Případ Jurij Jacenko a Bohdan Jaryčevskij

Dvojice studentů Národní univerzity ve Lvově byla policií zadržena v květnu 2014 v ruskémměstěObojan – mladíci tam přijeli za drobným obchodem, jímž si vydělávali na studia. Policisté studenty předali pracovníkům FSB, kteří jeizolovalive vazbě a surově týrali.

Jaryčevskij byl 12. srpna 2014 vyhoštěn z Ruska; proti Jacenkovi bylo zkonstruováno obvinění z pašování výbušnin za účelem teroristického činu. Jacenko se pod nátlakem nezlomil – byl sice odsouzen, ale díky vytrvalému úsilí jeho samotného a schopného právníka, jakož i pozornosti mezinárodního společenství, dosáhl v květnu 2015 svého propuštění na svobodu.

ROZHOVOR S JACENKEM: Rozřezal jsem si břicho, abych unikl mučení, líčí Ukrajinec po roce v ruském vězení

Server Lidovky.cz s Jurijem Jacenkem hovořil čtyři měsíce po jeho návratu na Ukrajinu. „Původně jsem přišel vhod jako nástrojinformačníválky: ukrajinský špion vyslaný do Ruska, který obrátí a zostudí tak „nelegitimní“ vládu své země,“ vzpomínal loni v září v Praze. „Když jsem nátlaku nepodlehl a celá věc začala směřovat k mezinárodnímu skandálu, sáhli po tom obvinění s výbušninami, aby neztratili tvář. Jsem přesvědčený, že kdyby na začátku věděli, kolik komplikací jim můj případ přinese, raději by si mě ani nevšimli.“

‚Čečenský případ‘ – Stanislav Klyh a Mykola Karpjuk

Pod označením „čečenský případ“ se skrývá obvinění předních tváří ukrajinské mocenské struktury včetně premiéra Jaceňuka, že v době první čečenské války páchali na území Ruské federace válečné zločiny. Podle hlavy ruských vyšetřovatelů Aleksandra Bastrykinaměli v Čečensku mučit a vražditpříslušníky ruských ozbrojených sil, kteří bojovali proti tamním povstalcům.

Stejná obvinění padla i v případě 42letého historika z Kyjevské univerzityStanislava Klyhaa Mykoly Karpjuka, 51letého člena vedení nacionalistické strany Pravý sektor. Klykh byl zadržen 11. srpna 2014 během soukromé návštěvy ruského města Orel, Karpjuk již 17. března 2014 na hranici s Ruskem. Oba muži byli předáni do rukou FSB.

Klyh i Karpjuh byli během vyšetřování drženi v izolaci amučenielektrickými šoky, bitím, dušením, spánkovou deprivací a nuceným požíváním návykových substancí. Karpjuk se ve vazbě pokusil o sebevraždu, Klyh zhubl 15 kilogramů a má zdeformované končetiny.

Před soudem, který začal 26. října 2015, je dvojice obžalována z několika trestných činů: několikanásobné vraždy, pokusu o vraždu a členství ve zločinecké skupině, jakož i její vedení. Proces stále není u konce; obviněným hrozí trest ve výši od 15 let odnětí svobody až doživotí.

Špionážní případy – Valentyn Vyhivskij, Jurij Sološenko, Viktor Šur

V souvislosti s krizí na Ukrajině jsou perzekuováni rovněž Ukrajinci s ruským občanstvím. Známý je například případ občana Ruské federace Viktora Šura, dnes 58letého majitele klenotnictví asběratele, jehož FSB zadržela 9. prosince 2014 na rusko-ukrajinské hranici během služebnícesty.

Ruská prokuratura Šura obžalovala ze špionážní činnosti, pomocí které měl shromažďovat zásadní informace o ruském vojenskémprůmyslu(ve skutečnosti opuštěné vojenské letiště, zaplavené v 80. letech). 7. října 2015 byl Šur odsouzen na 12 let v trestanecké kolonii s přísným režimem. Odvolávat se nehodlá – prý to nemá cenu. Jeho rodina nyní žádá ukrajinského prezidenta Porošenka, aby vězni udělil ukrajinské občanství jako cestu k jeho možné budoucí výměně za ruského válečného zajatce.

Kvůli údajné špionáži ve prospěch Ukrajiny byl loni odsouzen i dnes 73letý Jurij Sološenko, zatčený v srpnu 2014 na vlakovém nádraží v Moskvě, kam jel navštívit svého někdejšího obchodního partnera. Trest zněl šest let v trestanecké kolonii s přísným režimem, tedy o rok méně, než je zákonné minimum v tomto obvinění – soud přihlédl k vysokému věku obžalovaného. Sološenko je vůbecnejstaršímznámým Ukrajincem potrestaným v Rusku z politických důvodů. Trpí vážnou srdeční chorobou; první telefonát rodině mu byl povolen až čtyři měsíce po jeho zatčení.

17. září 2014 byl v Simferopolu zadržen a vyšetřovateli FSB následně týrán tehdy 31letý podnikatel a aktivista Euromajdanu Valentyn Vyhivskij. Absolvent Kyjevské polytechnické univerzity byl 15. prosince 2015 shledán vinným ze špionáže a nezákonného získávání tajné technické dokumentace spjaté s ruskýmileteckýmisilami a kosmickým programem. Trest: 11 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem.

Zdroj:Lidovky.cz