Velvyslanec Ukrajiny: Propaganda? Zbraň hromadného ničení

Účinky propagandy diplomat srovnal s používáním zbraní hromadného ničení. Ukrajina je podle něj první obětí informační války, která představuje hrozbu pro všechny státy bez výjimky. Perebyjnis připustil, že pozornost mezinárodního společenství se v poslední době soustředí na válku v Sýrii a boj s islámským terorismem, věří však tomu, že podpora Ukrajině trvá.

„Vlastně je to velmi nebezpečná zbraň hromadného ničení, jenom účinkuje jinak než atomová bomba nebo chemické zbraně,“ charakterizoval Perebyjnis účinky propagandy. „Ruská společnost je díky této zbrani, jakou je propaganda, plně kontrolovatelná ze strany Kremlu,“ soudí diplomat. Varoval také před působením ruských informačních kanálů v jiných zemích. „Myslím, že ta hrozba ruského vměšování do vnitřních záležitostí v různých státech je velmi silná a aktuální, ani nevím, který stát by se mohl cítit neohrožený,“ uvedl.

Mementem pro Evropu by podle něj měla být ukrajinská zkušenost. V souvislosti s trvajícím konfliktem na východě Ukrajiny a také s anexí poloostrova Krym se podle něj ve veřejném prostoru objevovaly lživé informace šířené ruskou stranou. „Po tom, co Rusko začalo svou agresi vůči Ukrajině a okupaci našeho území, museli jsme nastavit tvrdší postoj. Nemůžeme si dovolit, aby ty televizní kanály pomáhaly Rusům vést válku proti ukrajinskému národu,“ uvedl Perebyjnis.

Omezení vlivu propagandy je podle něj složité, protože vyžaduje zásah do svobodného působení médií. Perebyjnis se domnívá, že je úkolem pro experty, aby přišli s vhodnými nástroji, které znemožní zneužití médií pro šíření propagandy. Dodal, že Ukrajina na svém území působení některých médií zakázala soudně. „Je to velmi silná hrozba a podle mého osobního názoru by na to Evropa měla myslet,“ míní velvyslanec.

Evropská unie, i přes problémy, s nimiž se aktuálně potýká, zůstává podle velvyslance klíčovým spojencem a vzorem Ukrajiny. Důležitá je pro Kyjev zejména podpora protiruských sankcí, které evropské země a Spojené státy v roce 2014 přijaly kvůli ruské anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Perebyjnis lituje toho, že v Evropě zaznívají hlasy volající po jejich zrušení. K odpůrcům sankcí patří také český prezident Miloš Zeman.

„Mrzí nás, když někteří zahraniční politici začínají mluvit o tom, že sankce nic neřeší,“ uvedl. „Samozřejmě, že někdo tratí na tom, že ty sankce jsou, ale když patříme do civilizovaného světa, tak se musíme držet určitých hodnot,“ doplnil. Odvolání sankcí přirovnal k situaci, kdy je zločinec sice uznám vinným, ale nejde do vězení, protože by se stejně nenapravil. „Doufám, že sankce zůstanou do té doby, než Rusko odejde z území z Donbasu a deokupuje Krym,“ podotkl ambasador.